TK Olymp Praha

Historie

 

Trocha historie nikoho nezabije, aneb pomozte nám ji dotvořit!

Chceme spustit webové stránky, a jaké by byly bez historie. Problémem je, že se řada věcí ztratila během let, jak už to bývá a dílo zkázy v archivu dokonala povodeň před deseti lety.

A tak bychom vás, naše příznivce, kteří doma vlastní nějaké materiály týkající se tenisu na Olympu, rádi požádali, abyste se nám ozvali a pomohli historii dotvořit. Pro inspiraci několik historických zastavení.

Začalo to Rudou hvězdou, která vznikla 1. 1. 1952 jako sportovní organizace Ministerstva vnitra. Mimo Rudé hvězdy existovalo Středisko vrcholového sportu, které se v roce 1993 transformovalo na odbor sportu MV ČR. Po zániku Rudé hvězdy vznikl v roce 1993 Policejní sportovní klub Olymp. Praha, který se v letošním roce transformoval na Tenisový klub Olymp Praha , občanské sdružení. Tolik suchá statistika.

Důležitější ovšem bylo, kdo tady sportoval, jaké úspěchy přinesl pro tehdejší československou později českou reprezentaci. Jména jako, Maršíková, Budařová, Hřebec, Navrátil, Lendl, Šmíd, později Ulihrach, Střelba, Chládková, Bobková, Luxa, Fukárek, Zíb a další skvělí hráči šířili dobré jméno republiky po celém světě. Jako trenéři zde působily takové legendy československého tenisu jako Jiří Javorský nebo Vlasta Holečková. Z mladších můžeme namátkou jmenovat Ivana Jankovského, Martina Nekolu, Josefa Čiháka, Romana Krejčíka, Romana Medvidě, Jaroslava Janduse, Dana Filja, Marka Linharta, Milana Trněného.

Zapomenout bychom neměli ani na další trenéry či funkcionáře. Za všechny připomeňme Miroslava Zadrobílka, Karla Pachovského, Antonína Tůmu, Jiřího Severu.

Areál ve Stromovce poskytoval ideální podmínky na letní přípravu, ale v zimě to nebylo nic moc. Jak vzpomíná tehdejší vedoucí Střediska vrcholového sportu Antonín Tůma: „Nakonec se nám podařilo hrát ve staré dřevěné hale, neregulérních rozměrů. Jednou jsem šel podle Vltavy do práce a najednou vidím záři. Nebyla to moje Fata Morgana, ale hořela ta hala. Udělali tam nové topení spustili ho a nastal konec“. Říká se, že před ohněm utečeš, ale před vodou ne. Tohle přísloví se bohužel potvrdilo v plné míře právě na Olympu. Oheň tehdy nic jiného nezpůsobil, ale voda řádila dokonale. Už na konci sedmdesátých let se tu projížděli tenisté na lodičkách, následky téhle povodně se podařilo rychle odstranit. Velká voda však měla teprve přijít … Když jsme stáli v roce 2002 po té co voda zaplavila co mohla před areálem zdálo se, že tenis na Olympu definitivně skončil.

 

I největší optimisté měli v té chvíli slzy v očích a loučili se s tenisem v tomto místě. Výbor klubu však v roce 2002 nesložil zbraně a ve spolupráci s TJ PSK Olymp Praha, postavil novou přetlakovou halu, jejíž dva dvorce dostaly i nový povrch. Podařilo se zachránit halovou sezónu ještě v témže roce, co voda všechno vzala.

A už se zase mohlo myslet na to, jak navázat na předchozí  úspěchy, výhry v extralize, vítězství na turnajích a mohlo se pokračovat v práci s mládeží, která přinášela na Olympu vždy velmi dobré výsledky.